Kdo je podvodník?

Aneb lze v České republice ukrást stranu? Ano lze!

Pan podvodník Svoboda za Českou stranu národně sociální podal Výroční zprávu k popukání.


Dne 1. 4. 2021 uplynula doba pro podání Výroční finanční zprávy Úřadu pro dohled nad hospodařením politickým stranám a politickým hnutím za rok 2020. Pokud pominu zajímavou věc, že na stránkách Úřadu se celé jaro 2021 informace o povinnosti ČSNS podat tuto zprávu informace nevyskytovala a objevila se až týden před odevzdáním, v těchto dnech (tedy bohužel pozdě, ale přece) se Výroční zpráva ČSNS podaná panem Svobodou objevila. Při nahlédnutí se již však člověk nestačil divit.

Tak za prvé strana nemá audit, neboť dle vyjádření jeho podvodného předsedy je strana v konkurzu a nemá na to financí prostředky. No k tom je nutné dodat jediné: kdyby se pan Svoboda se svými kumpány nedopustil podvodu a kdyby stranu vedl dál Dr. Michal Klusáček tak strana by pravděpodobně audit měla. Je ale zajímavé, že za rok 2019 pan Svoboda předložil Výroční zprávu i s auditem, na to peníze měl. Problém tedy asi nebude s tím, že nejsou peníze, ale spíš s tím, že už mu nikdo audit udělat nechce, protože právě v roce 2019 se dopustil dalšího podvodu, neboť auditoru samozřejmě neřekl podstatně skutečnosti a to, že prakticky ani reálně nemá účetnictví za měsíce leden až červen 2019. Pokud k tom přičteme i to, že peníze vložené řádnými členy do roku 2019 na dané účty strany stačil také zpronevěřit a "prošustrovat", cosi to o tomto pánu vypovídá.

A nyní k samotné Výroční zprávě. Začněme příjmy, kdy v části II. Pan Svoboda uvádí, že členské příspěvky tvořily příjmy ve výši 10.200,-Kč (to by přeci na audit stačilo že...). Nicméně v části V. kde se uvádí přehled dárců včetně částky poskytnutého daru nám pan Svoboda uvádí, že strana získala dar ve výši 3500,-Kč od paní Vokaté. No, je zajímavé, že tyto finanční prostředky ale již neuvádí v příjmech celkových v rámci části II. Výroční zprávy. Je tedy evidentní, že už samotná Výroční zpráva je plná nesmyslů a nepravdivých údajů z hlediska příjmů.

A nyní se koukněme na výkaz zisků a ztrát, který je přiložený k Výroční zprávě. Již v úvodu najdeme základní nesrovnalost v tom, že je uváděno datum k 31. 12. 2019, tedy zjevný omyl. V rámci tohoto výkazu opět sděluje výši přijatých prostředků - členských příspěvků ve výši 10.200,-Kč, ale onen dar ve výši 3.500,-Kč opět chybí. Z hlediska výdajů chybí údaj kolik bylo zaplaceno nezávislému auditoru za ověření účetní uzávěrky za rok 2019, je tedy velmi spekulativní, jak tento audit byl získán, jestliže není ani uváděn jako výdaj ve výkazu zisků a ztrát, nebo není správně účtován. To pak ale přichází další otázka, zda Česká strana národně sociální správně účtuje dle účtové osnovy a na jednotlivých účtech tak, jak předkládá zákon politických stranám a politickým hnutím. No nechme to jiným, ať nám hospodaření pana Svobody vysvětlí, protože normální člověk z toho musí být jelen.

Více na adrese:



https://zpravy.udhpsh.cz/zprava/vfz2020/vfz2020-csns.pdf

https://zpravy.udhpsh.cz/zprava/vfz2020/vfz2020-csns.pdf


Soud zamítl další žalobu pana Svobody!

Dne 24. února 2021 Městský soud v Praze zamítl žalobu pana domnělého a podvodného předsedy ČSNS Vladislava Svobody, který se domáhal na Ministerstvu vnitra zrušení politické strany VIZE - národní socialisté. Soud jeho nápad v podobě žaloby zamítl.

Zde přinášíme usnesení v plném znění:

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci

žalobkyně: Česká strana národně sociální, IČO: 004 42 721

sídlem Spojovací 78, 251 66 Mirošovice

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7

za účasti: VIZE - národní socialisté, IČO: 093 52 741

sídlem U Stadionu 297, 411 56 Bohušovice nad Ohří

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, spočívajícím v registraci politické strany VIZE - národní socialisté v rejstříku stran a hnutí vedeném žalovaným, k níž došlo 22. 7.2020

takto:

  • Žaloba seodmítá.
  • Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  • Osoba zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  • Žalobkyně se žalobou podanou 31. 8. 2020 domáhá toho, aby městský soud uložil žalovanému povinnost do dvou týdnů od právní moci rozsudku zrušit registraci politické strany VIZE - národní socialisté, k níž podle jeho názoru došlo v rozporu s § 6 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb.,

o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, (dále jen "zákon o politických stranách"), jelikož název strany a hnutí a jeho zkratka se musejí výrazně lišit od názvu a zkratky hnutí, které již vyvíjejí činnost na území České republiky, aby nebyly vzájemně zaměnitelně. K tomu v případě žalobkyně a osoby zúčastněné na řízení došlo, jelikož označení "národní socialisté" je historické synonymum pro členy žalobkyně, která vznikla již v roce 1897.

  • Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost, neboť název žalobkyně a osoby zúčastněné na řízení není podle jeho názoru zaměnitelný a registrace politické strany VIZE - národní socialisté zákonu o politických stranách neodporuje.
  • Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření k žalobě především zpochybnila, že byla žaloba podána osobou oprávněnou za žalobkyni jednat. Vladislav Svoboda, jehož jméno je v žalobě uvedeno, se již od roku 2013 prostřednictvím různých soudních sporů snaží domoci vedení nad žalobkyní, přičemž několik z nich již prohrál. Následně 15. 6. 2019 bez vědomí tehdejšího předsedy, Ing. Michala Klusáčka, a dalších řádných členů uspořádal podvodný sjezd strany, na němž se nechal zvolit jako její předseda, a žalovaný tuto změnu zapsal. O platnosti této volby se vede řízení u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 38C 56/2019, jež dosud nebylo pravomocně skončeno. Souběžně Vladislav Svoboda jménem žalobkyně žaloval Ing. Michala Klusáčka o její

značku a logo, ale řízení o žalobě, vedené u městského soudu pod sp. zn. 3Cm 13/2019, bylo zastaveno právě z důvodu nedostatku oprávnění Vladislava Svobody jednat za žalobkyni. Ohledně věci samé osoba zúčastněná na řízení souhlasila se stanoviskem žalovaného.

  • Městský soud musel nejprve přezkoumat splnění podmínek řízení, včetně toho, zda za žalobkyni při podání žaloby jednala osoba k tomu oprávněná, neboť je povinen tak činit z úřední povinnosti po dobu celého řízení [§ 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o.

s. ř."), ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen "s. ř. s.")]. Jestliže tato podmínka řízení není splněna a tento nedostatek nelze odstranit nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn a v řízení proto nelze pokračovat, soud návrh usnesením odmítne podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. 1 As 38/2006 - 81 z 29. 5. 2007).

  • Podle § 33 odst. 1 s. ř. s. "[z]a právnickou osobu jedná ten, kdo je k tomu oprávněn podle zvláštního zákona. Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění na výzvu soudu prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat pouze jediná osoba."
  • V žalobě je uvedeno jméno Vladislava Svobody coby osoby oprávněné za žalobkyni jednat a žaloba byla odeslána z žalobkyniny datové schránky. Na věc proto dopadá § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, podle jehož odst. 2 "úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob." Podle § 8 odst. 3 tohoto zákona "[k] přístupu do datové schránky právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby, člen statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena."
  • Jelikož politická strana je podle § 3 odst. 1 zákona o politických stranách právnickou osobou, žaloba by byla řádně podána pouze tehdy, pokud by ji za žalobkyni z její datové schránky podal její statutární orgán nebo jiná k tomu pověřená osoba. Žalobkyniným statutárním orgánem je dle čl. 1.2 šesté odrážky jejích stanov její předseda, a ten je tedy oprávněn v soudním řízení správním za žalobkyni jednat. Podle čl. 3.1 odrážky šesté stanov volí předsedu celostátní sjezd coby nejvyšší orgán strany (odrážka první téhož článku). Funkce předsedy tak vzniká okamžikem volby uskutečněné celostátním sjezdem.
  • Nejvyšší správní soud v rozsudku rozšířeného senátu č. j. 1 As 38/2006 - 81 konstatoval, že

"způsob prokázání oprávnění jednat za účastníka je přitom třeba chápat v souvislosti s povahou pochybností, které o oprávnění osoby jednat za účastníka vznikly, a se způsobem jakým vznikly: zda v souvislosti s vlastní činností soudu (např. řešení jiných sporů vedených týmž účastníkem), zda vyplynuly z vyjádření jiných účastníků nebo z jednání či úkonů účastníka samého. Pochybnosti soud řeší výzvou k prokázání oprávnění jednat za účastníka;ve výzvěpřitomkonkrétněuvede,co je třeba prokázat a jakým způsobem,a zároveň účastníka poučí

o následcích nesplnění výzvy. [...] Nesprávný je vždy takový postup soudu, když v případě pochybností o oprávnění jednat za účastníka soud žalobu odmítne, aniž by sám nebo v součinnosti s účastníky podnikl dostatečné kroky k odstranění vzniklých pochybností."

  • Městskému soudu (všem soudcům nyní rozhodujícího senátu) je z jeho úřední činnosti známo, a upozornila na to také osoba zúčastněná na řízení, že uvnitř žalobkyně probíhají již několik let spory o to, zda je jejím platně zvoleným předsedou Vladislav Svoboda, nebo Ing. Michal Klusáček. Mimo jiné jde o žalobu na neplatnost volby Vladislava Svobody předsedou strany na jejím 37. celostátním sjezdu konaném 15. 6. 2019, podanou Ing. Michalem Klusáčkem a vedenou u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 38C 56/2019, o níž nebylo dosud pravomocně rozhodnuto. V usnesení č. j. 3Cm 13/2019 - 38 z 6. 10. 2020, kterého se dovolává osoba zúčastněná na řízení a jímž zdejší soud zastavil řízení o žalobě podané za žalobkyni Vladislavem Svobodou proti Ing. Michalu Klusáčkovi, nicméně zdejší soud seznal, že 29. 2. 2020 se konal další žalobkynin celostátní sjezd (v pořadí 39.), na němž byl jejím předsedou zvolen Ing. Michal

Klusáček; toto rozhodnutí celostátního sjezdu přitom nebylo včas napadeno žalobou, což ani jeden z účastníků řízení nezpochybnil. Tato volba je tudíž platná a v jejím důsledku zanikla i případná dřívější předsednická funkce Vladislava Svobody, jenž nadále nebyl oprávněn za žalobkyni jednat, což vedlo k popsanému zastavení řízení.

  • Podle § 121 o. s. ř., jenž se plně uplatní rovněž v soudním řízení správním (§ 64 s. ř. s.),není třeba dokazovat mimo jiné "takové skutečnosti vnějšího světa, které jsou obecně známé (tzv. notoriety - skutečnosti známé širšímu okruhu osob včetně soudu) nebo skutečnosti které jsou známy jen soudu, a to z jeho úřední činnosti. Skutečnosti úředně známé pak jsou jinými slovy takové skutečnosti, ohledně nichž získal soud poznatky svou vlastní úřední činností" (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1885/2008 z 9. 7. 2008). Skutečností známou soudu z jeho úřední činnosti je rovněž skutečnost zjištěná z rozhodovací činnosti jiného senátu téhož soudu (rozsudek NSS č. j. 1 As 88/2009 - 84 z 10. 2. 2010). Nejvyšší soud v citovaném rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1885/2008 dodal, že "i v tomto případě je nutné, aby účastníci řízení byli s takovými - soudem uvažovanými - skutečnostmi v řízení seznámeni, aby se k nim mohli vyjádřit či případně předložit důkaz je vyvracející; i poznatek soudu o tzv. úředně známé skutečnosti totiž nemusí být správný. Je též nezbytné, aby soud, jenž vzal v úvahu skutečnosti úředně známé a nadto na nich založil své rozhodnutí ve věci, náležitě vyložil v odůvodnění rozhodnutí, ze které jeho konkrétní úřední činnosti či postupu jsou mu takové skutečnosti známé, jak se o nich dozvěděl a jsou-li skutečně známé všem členům senátu, jednal-li a rozhodoval-li soud v této podobě." S těmito závěry a jejich použitelností pro soudní řízení správní se ztotožnil také NSS v rozsudku č. j. 2 As 262/2017 - 25 z 8. 12. 2017.
  • Za situace, kdy jiný senát zdejšího soudu zastavil řízení o žalobě podané za žalobkyni Vladislavem Svobodou, jenž za ni podal rovněž nyní projednávanou žalobu, právě v návaznosti na zjištěný nedostatek jeho oprávnění za žalobkyni jednat, a kdy se této skutečnosti dovolávala osoba zúčastněná na řízení, vyvstaly závažné pochybnosti o oprávnění této osoby jednat za žalobkyni, jež je soud povinen objasnit. Městský soud proto založil do spisu kopie těchto listin předložených Ing. Michalem Klusáčkem v řízení vedeném pod sp. zn. 3Cm 13/2019: 1) žalobkyniných stanov z 19. 5. 2013; 2) pozvánky na Celostátní sjezd strany 29. 2. 2020; 3) prezenční listiny zasedání tohoto sjezdu; 4) zápis ze sjezdu; 5) zápis mandátové komise ze sjezdu; 6) zápis volební komise ze sjezdu; 7) průvodní dopis k výsledkům sjezdu z 29. 2. 2020.
  • Jak již městský soud uvedl, konání žalobkynina celostátního sjezdu 29. 2. 2020 a zvolení Ing. Michala Klusáčka jejím předsedou na tomto sjezdu je mu známo z jeho úřední činnosti, proto není předmětem dokazování. Zároveň platí, že "při zkoumání podmínek řízení, které je nutnéodlišit od zjišťování skutkového stavu věci, se neprovádí dokazování ve smyslu § 120 a násl. o. s. ř., nýbrž toliko šetření, tedy postup méně formální, při němž se ustanovení upravující dokazování použijí jen přiměřeně" (na př. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4053/2015 ze 7. 9. 2017 nebo sp. zn. 28 Cdo 4254/2017 z 16. 7. 2018).
  • Městský soud proto v souladu s § 33 odst. 1 větou třetí s. ř. s. výzvou z 23. 12. 2020 vyrozuměl Vladislava Svobodu (jenž zjevně spravoval žalobkyninu datovou schránku, z níž také podal žalobu) o tom, že je mu z jeho úřední činnosti znám průběh a výsledek řízení vedeného pod sp. zn. 3Cm 13/2019, v němž bylo úspěšně zpochybněno oprávnění Vladislava Svobody jednat za žalobkyni, a vyzval jej ke sdělení, z čeho dovozuje své oprávnění za žalobkyni jednat, jakož i k předložení veškerých listin osvědčujících takové oprávnění, a poučil jej o tom, že v případě oslyšení výzvy žalobu odmítne. Městský soud sice nevyjmenoval konkrétní listiny, jež založil do svého spisu, avšak z kontextu výzvy je nade vši pochybnost patrné, že se jednalo o listiny dokládající zvolení Ing. Michala Klusáčka žalobkyniným předsedou na 39. celostátním sjezdu strany, a že z nich zdejší soud hodlá při rozhodování vycházet, což žalobce - jenž byl v řízení sp. zn. 3Cm 13/2019 procesně aktivní a s obsahem veškerých listin byl seznámen, neboť s nimi v odvolání proti usnesení o zastavení řízení polemizoval - také pochopil, jelikož ve své dopovědi z 29. 12. 2020 uvedl, že "je udivující kam až se dostalo naše soudnictví. Stačí aby obžalovaný [Ing. Michal Klusáček, pozn. městského soudu] přišel s podvodnými papíry a městský soud, aniž by si zjistil pravdu, tyto papíry uzná za pravé. Přitom se stačí podívat na stránky MV, případně se tam dotázat. Doufám, že přiložené

dokumenty hovoří jasnou řečí." Opětovná výzva k prokázání oprávnění jednat za žalobkyni by byla dle městského soudu nadbytečná, neboť vzhledem ke všemu uvedenému si nelze představit, že by reakce Vladislava Svobody na ni mohla přinést ještě cokoli nového.

  • Vladislav Svoboda v nynějším řízení doložil soudu listiny dokládající své zvolení předsedou strany na jejím 37. celostátním sjezdu 15. 6. 2019, výpis z rejstříku stran a hnutí vedeného žalovaným, datovaný 30. 10. 2019, podle nějž je žalobkyniným předsedou Vladislav Svoboda s tím, že poslední změna stanov byla registrována 23. 7. 2019, a sdělení žalovaného z 22. 10. 2020, podle nějž poslední podání doručené žalovanému byla žádost o změnu žalobkyniných stanov, k níž bylo připojeno usnesení z jejího 38. sjezdu. Z uvedeného vyplývá, že Vladislav Svoboda dovozuje své oprávnění jednat za žalobkyni z domnělé funkce předsedy strany, nikoli z pověření k tomuto jednání ve smyslu § 18 zákona č. 300/2008 Sb. (na př. z pověření uděleného Ing. Michalem Klusáčkem).
  • Zákon o politických stranách v § 9 odst. 1 stanoví, že "[r]ejstřík stran a hnutí vedený ministerstvem je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se stran a hnutí. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy, usnesení o ustavení orgánů, usnesení o změně stanov a usnesení o zrušení strany a hnutí. Rejstřík stran a hnutí je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na požádání vydá ministerstvo úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden." Podle odst. 3 písm. b) téhož ustanovení se do rejstříku stran a hnutí zapisují mimo jiné jméno, příjmení, datum narození a adresa místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí.
  • V soudní praxi není pochyb o tom, že údaj o statutárním orgánu zapsaný v rejstříku stran a hnutí má deklaratorní charakter (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 40A 4/2020 - 14 z 16. 3. 2020, zveřejněné pod č. 4027/2020 Sb. NSS). Deklaratorní charakter zápisu sice na jedné straně presumuje správnost zapsaného údaje, na druhé straně však umožňuje dovolat se rozporu mezi zapsaným a skutečným stavem (obdobně srov. rozsudek NSS č. j. 1 As 210/2020 - 37 ze 17. 9. 2020), což osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření k žalobě také učinila.
  • Podle § 16a odst. 1 zákona o politických stranách "[d]otýká-li se rozhodnutí orgánu strany a hnutí skutečností vyznačovaných v rejstříku stran a hnutí (§ 9), může člen této strany a hnutí do 6 měsíců od přijetí takového rozhodnutí požádat okresní soud o určení, zda je takové rozhodnutí v souladu se zákonem a stanovami."
  • Stejně jako v případě ostatních soukromých právnických osob i u politických stran platí, že neplatnost rozhodnutí jejich orgánu může určit pouze soud, přičemž právo obrátit se na soud je omezeno jak z hlediska osobního, tak z hlediska věcného a časového. Uplatnit je může toliko člen strany či hnutí (osobní omezení), pouze tehdy, dotýká-li se rozhodnutí orgánu strany nebo hnutí skutečností vyznačovaných v rejstříku stran a hnutí (omezení věcné), a konečně pouze do uplynutí prekluzivní lhůty šesti měsíců ode dne přijetí rozhodnutí (omezení časové). Ustanovení § 16a odst. 1 zákona o politických stranách brání tomu, aby byla platnost rozhodnutí orgánu politické strany (hnutí) posuzována v jiném řízení; nelze ji tudíž posuzovat v řízení o návrhu podle § 80 o. s. ř. a ani nemůže být přezkoumávána jakožto předběžná otázka v jiném soudním řízení, neurčuje-li zvláštní právní předpis jinak (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1495/2017 z 27. 2. 2019).
  • Z listin vyjmenovaných v bodu 11 tohoto rozsudku vyplývá, že žalobkynin 39. celostátní sjezd

29. 2. 2020 zvolil za předsedu strany Ing. Michala Klusáčka, a od tohoto dne se tedy stal jejím statutárním orgánem on. Na tyto účinky rozhodnutí celostátního sjezdu nemá žádný vliv to, zda byla schválená změna zapsána do rejstříku stran a hnutí vedeného žalovaným, neboť tento zápis má deklaratorní povahu. Zdejší soud již v usnesení č. j. 3Cm 13/2019 - 38 konstatoval, že mezi účastníky řízení je nesporné, že rozhodnutí sjezdu z 29. 2. 2020 nebylo včas napadeno u soudu, a Vladislav Svoboda to nezpochybnil ani v nynějším řízení, ačkoli byl poučen, že soud hodlá postupovat shodně jako ve věci sp. zn. 3Cm 13/2019; svou argumentaci postavil pouze na tom,


že změna předsedy není zapsána v rejstříku stran a hnutí, a na zcela nekonkrétním tvrzení, že předmětné listiny jsou "podvodné".

  • Městský soud k tomu vzhledem ke shora citované judikatuře uvádí, že nebyla-li proti rozhodnutí

o zvolení Ing. Michala Klusáčka předsedou strany podána včas žaloba u soudu, je jeho volba platná a k jakýmkoli námitkám proti ní nemůže soud v nynějším řízení přihlédnout. Přitom není pro věc významné, jak rozhodne Krajský soud v Praze v řízení sp. zn. 38C 56/2019 o platnosti rozhodnutí žalobkynina 37. celostátního sjezdu z 15. 6. 2019 o volbě Vladislava Svobody předsedou strany; i kdyby totiž tato volba byla platná, nová volba Ing. Michala Klusáčka 29. 2. 2020 vedla k zániku předsednické funkce Vladislava Svobody. Městský soud proto uzavírá, že v době podání žaloby byl za žalobkyni oprávněn jednat Ing. Michal Klusáček, nikoli Vladislav Svoboda. Shodný názor vyjádřil zdejší soud také v již citovaném usnesení č. j. 3Cm 13/2019 - 38 a jeho správnost potvrdil Vrchní soud v Praze v usnesení č. j. 3Cmo 222/2020 - 51 z 27. 1. 2021, v němž sice usnesení zdejšího soudu o zastavení řízení zrušil, ale z důvodu jiného procesního pochybení, jež s nynější věcí nijak nesouvisí (šlo o to, že ve sporu svým předsedou, Ing. Michalem Klusáčkem, nemohla být žalobkyně v řízení zastoupena tímto předsedou, nýbrž musel jí byt jmenován procesní opatrovník, což zdejší soud neučinil).

  • Vladislavu Svobodovi byl dán prostor, aby se vyjádřil ke všem skutečnostem, z nichž městský soud hodlal v nynější věci vycházet, což jmenovaný také učinil, avšak nepředložil žádný důkaz tyto skutečnosti vyvracející. V zájmu odstranění pochybností a v zájmu ochrany žalobkyniných práv městský soud vyrozuměl o probíhajícím řízení rovněž Ing. Michala Klusáčka a vyzval jej, ať ve stanovené lhůtě sdělí soudu své stanovisko k podané žalobě. Dodatečným schválením žaloby ve smyslu § 440 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, osobou oprávněnou za žalobkyni jednat by totiž došlo ke zhojení toho, že žalobu podala osoba, která v té době nebyla oprávněna za žalobkyni jednat (k tomu podrobněji rozsudek zdejšího soudu č. j. 10A 52/2018 - 65 ze 17. 12. 2020). Ing. Michal Klusáček však na výzvu soudu žádným způsobem neodpověděl.
  • Jelikož žalobu podala osoba, jež není oprávněna za žalobkyni jednat, nejsou splněny podmínky řízení a pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat. Městský soud proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
  • Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 větou prvou s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
  • Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu svých nákladů, neboť jí soud neuložil splnění žádné povinnosti a neshledal ani existenci žádných důvodů hodných zvláštního zřetele, jež by ospravedlnily jiný postup (§ 60 odst. 5 s. ř. s.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.


V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 24. února 2021

JUDr. Ing. Viera Horčicová v. r.

předsedkyně senátu


Vážení návštěvníci,

na této stránce bychom vás rádi seznámili s kauzou podvodného převzetí České strany národně sociální. A proč právě my? Je to jednoduché: jistě si vzpomenete, že v rámci kampaně do krajských zastupitelstev Ústeckého a Jihočeského kraje vyšel o nás nelichotivý článek jež inicioval právě Vladislav Svoboda, že údajně parazitujeme na "jeho" značce. Je pravdou, že se tedy pan Svoboda stal na nějaký čas, než to české soudy díky coronavirové krizi přelouskají a pochopí, předsedou České strany národně sociální podvodným způsobem. Až se tedy doberou české soudy spravedlnosti, pravda se ukáže v celé své nahotě. Ale tedy pro vás ostatní vše popořadě a popravdě chceme vysvětlit kdo je v tomto případě podvodník... Tak tedy:

Pan Vladislav Svoboda a někteří jeho další přátelé byli v roce 2012 vyloučení z České strany národně sociální pro neplacení členských příspěvků.

Protože se to panu Svobodovi a bývalému předsedovi Jaroslavu Rovnému nelíbilo, rozhodli se proto soudit a soudili se a vše prohráli. 

Kompletní historii lze nalézt zde:

https://www.csns.cz/files/art-files/94/csns-versus-rovny_rozsudek.pdf

https://www.csns.cz/files/art-files/94/csns-versus-rovny_rozsudek-2.pdf

https://csns.cz/files/art-files/94/csns-versus-rovny_rozsudek-3.pdf

https://csns.cz/files/art-files/94/csns-versus-rovny_rozsudek-4.pdf

Přesto dál strana žila svým politickým způsobem, odevzdávala řádně Výroční zprávu a fungovala podle stanov, přičemž nejdůležitější je pro nás zmínit tento článek Stanov:

článek 3.3. bod 3 - Předseda svolává Celostátní sjezd jednou za 2 roky nebo podle potřeby a je povinen ho svolat vždy, pokud o to požádají alespoň 3/5 členů ČSNS, a to do 40 dnů od podání jejich písemné žádosti.

Pak ale přišel PODVOD pana Svobody, který přišel na Ministerstvo vnitra a nechal zaregistrovat sebe jako statutárního zástupce zvoleného na sjezdu dne 15. června 2019, přičemž:

 - pozvánku samozřejmě tehdejší a právoplatný předseda ČSNS Dr. Ing. Michal Klusáček ani nepodepsal, ani nerozeslal.

 - na sjezd nebyl pozván ani jeden z členů ČSNS, kteří byli řádně registrováni a zaplatili příspěvky za rok 2018 a 2019.

 - několik člen zapsaných na Listině o Usnesení " podvodného" Celostátního sjezdu konaného dne 15. června 2019 prokazatelně v Praze na tomto sezení nebylo a ani být nemohlo.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se pan Vladislav Svoboda stal předsedou strany podvodným jednáním, avšak díky "coronavirové" krizi dochází k prodlužování soudního líčení, které má o této záležitosti rozhodnout. Vzhledem k tomu, že se pan Svoboda soustavně snaží různě poškozovat zájmy občanů ČR a to i v osobních jednání, důrazně před jednáním s takovouto osobou varujeme.

Team VIZENS