Ústecký kraj 2020´
Krajské volby do Ústeckého kraje 2020´

Rozhovor s Vlastou Kaulerovou, zdravotníkem a dobrovolným hasičem z Brozan nad Ohří


Práce dobrovolného hasiče je asi dost rozmanitá, můžeš přiblížit některé činnosti dobrovolného hasiče stručně?

Ano, práce je dost různorodá a také záleží na kategorizaci jednotky požární ochrany a její vybavení. U některých jednotek hasičů i například technické zásahy můžou převyšovat počet požárů. Existují i jednotky předurčené k dopravním nehodám nebo jednotky hasičů zapojených do systému First responder, kteří vyjíždějí na žádost záchranné služby. Prakticky se jedná ročně o stovky hodin strávených na zásahu, školení, cvičení, dozoru i na údržbě techniky bez nároku na finanční odměnu. Aktuálně dost bojujeme s přemnožením obtížného hmyzu, kde vidím největší problém u alergiků, jedná se hlavně o včely a vosy, které tento rok jsou více agresivnější. V minulých měsících i dost jednotek hasičů strávily na skládce komunálního odpadu SONO (Želechovice - Úpohlavy ) desítky hodin a přes sklizeň úrody všech zemědělců evidujeme i poměrně dost požárů hospodářské techniky nebo pole. Nemůžu ještě zapomenout na začátek nákazy Covid-19, kdy skoro každá dobrovolná jednotka hasičů se zapojila do roznášení ochranných pomůcek mezi obyvatele, dezinfikování zastávek hromadné dopravy, rozvoz či výroba dezinfekce i nákupu potravin lidem v karanténě.

Jaké máš koníčky a co děláš ve svém volném čase?

Koníčky? Jednoznačně hasiče, nejvíce se odreaguji na akci s hasiči, je to jistá dávka adrenalinu, ale ráda vyrazím i do přírody pod stan nebo na zdravotnickou asistenci v rámci některé akce. Mimo ostré výjezdy se hlavně pak snažím ve svém volnu šířit preventivní činnost jak u dětí tak i dospělých a ráda se podívám i na nějaký dokument.

Baví tě více pozice zdravotníka nebo hasiče?

Tak vzhledem k tomu, že obě tyto pozice většinou propojuji lze těžko říct, která mě baví více. Jen si myslím, že na pozici zdravotníka se cítím více jistěji a to proto, že většinou hasič je muž a více zvládá technické věci než žena, ale základy požární taktiky a základní povinné školení musíme mít všichni. Na druhou stranu se ode mně jako zdravotníka očekává zase více znalostí v oblasti první pomoci a základní věci z přednemocniční péče i schopnost popřípadě řídit celý zásah nebo své družstvo, pokud by se jednalo o zásah, kde by činnost péče o zraněné osoby převyšovala činnost požární.

Co si myslíš o rušení některých jednotek požární ochrany nebo omezování počtu hasičů?

Jediné co mě napadá je ušetření financí ze strany města nebo obce, ale myslím si, že v oblasti požární ochrany by se šetřit nemělo. Naopak by tento úsek měl být plně podporovaný i státem. Jediný význam zrušení jednotky hasičů bych tolerovala u jednotek, kde by náklady na provoz byly vyšší, jak její samotná využivatelnost dané jednotky, kdy například jednotka má do pěti zásahů ročně, ale následně bych uvítala rozšíření počtu hasičů v nejbližší možné vesnici nebo městě, aby tím počet hasičů mohl pokrýt i oblast, kde by se jednotka hasičů rušila. Na některých místech v Ústeckém kraji již tento způsob existuje, že i tři menší obce mají jednu jednotku požární ochrany a financují ji dohromady. Jako posledním problémem vidím, že jednotky hasičů se vůbec nesnaží využít dotační zdroje EU nebo nevědí, kde a jak žádat.

V případě zvolení, kdyby jsi mohla pomoct dobrovolným hasičům, co bys udělala jako první?

Jako první bych se zaměřila na průzkum a statistiku věcných, ochranných, osobních i technických prostředků dobrovolných hasičů v Ústeckém kraji a snažila bych se o obnovu techniky u jednotek, které bych průzkumem vyhodnotila jako technicky zastaralou, ale zároveň, kde by obnova techniky měla význam a jako dalším bodem by byl pokus o snížení daní pro výjezdové hasiče z jejich hlavního příjmu.

Je něco co by jsi chtěla vzkázat voličům?

Aby určitě přišel k volbám, kdo má nohy. Volby nejsou jen o politicích, ale třeba i o záchranářích, nebo hasičích. Proto myslím, že jsou důležité.

Ústecký kraj má největší zastoupení lidí s finančními potížemi

Počet lidí se závazky po splatnosti se podle společnosti SOLUS pohybuje v Ústeckém kraji kolem 12,2 % z celkového počtu obyvatel starších 18 let. Z celkového počtu 652 000 obyvatel pak vychází toto číslo kolem 80 000 obyvatel v negativním registru SOLUS. Doposud je to jen jednoduchá matematika, ale co v podstatě znamená?

Pokud bychom sestěhovali všechny tyto obyvatele do jednoho města, pak pravé krajské centrum, tedy Ústí nad Labem by se prakticky rovnalo počtu obyvatel co mají problémy se splácením. A to už je snáze představitelné, ale zato velmi ohromující číslo.

Proti těmto negativním číslům se však musí bojovat hned několika způsoby. Tím prvním je maximální podpora finanční gramotnosti jak u středních škol tak i u učňovských škol. A protože k prvotním problémům dochází právě u mladých lidí, kteří skončí školu a jsou snadnou kořistí pro nebankovní úvěry, je třeba i tyto mladé podpořit. Není možné, aby stát, který se snaží tvářit jako spravedlivý, vyňal studenty, kteří dokončí vzdělání a snaží se teprve uplatnit na trhu práce, z pobírání dávek v nezaměstnanosti. Systém, který zde byl zaveden pravicovým vládami a který na dále přetrvává je problematický právě v tom, že mladé vrhá do náruče nebankovních firem, které jim snadno půjčí, neboť vědí, že do budoucna se jim to bohatě vrátí právě na úrocích z prodlení a z neschopnosti splácet. Další možností jak tomuto zamezit je nepodmíněný finanční příjem alespoň po dobu prvních několika měsíců, než si nově dovzdělaní lidé najdou práci. Je ale otázka, kdo na to bude ochoten přistoupit. My ano.

Zdroj: https://ustecky.denik.cz/zpravy_region/registr-dluzniku-ustecky-kraj-krize-20200728.html


Kulturní dům Hraničář, Ústí nad Labem 2020
Kulturní dům Hraničář, Ústí nad Labem 2020

Jak se promítá ekonomická krize spojená s coronavirem na Ústeckém kraji? Rozhovor na toto téma a náš kandidát o ekonomických problémech u nás - Vojtěch Dítě

Pracuješ v ekonomické oblasti, můžete tedy porovnávat i jednotlivé regiony. Je na tom některý ekonomicky podle vás hůř nebo je na tom celý ústecký kraj stejně

Toto je velice specifická otázka, pokud to budeme brát v celkovém měřítku, pak ze statistických údajů zjistíme, že právě ústecký kraj, není vhodným kandidátem na to, aby byl vyhlášen krajem roku. Jednotlivé okresy v ústeckém kraji se ekonomicky od sebe liší, Například na Lounsku kde je méně pracovních příležitostí bude i zároveň horší ekonomická situace než například na Teplicku. Proto třeba také Lounsko je specifické poslední dobou tím, že se sem stěhují lidé z Prahy, jelikož práci, kterou mají v Praze neopustí, naopak drahé Pražské bydlení ano. A hlavním důvodem proč Ústecký kraj patří mezi horší příčky naší země je ten, že se zde nedůsledně řeší věci. Pokud by se však podařilo učinit takové kroky, aby si lidé řekli, že stojí za to žít v Ústeckém kraji, pak to zajisté povede i ke komplexnímu růstu Ústeckého kraje a nejen v oblasti ekonomické.

Hodně se nyní mluví o krizi díky Coronaviru. Projevuje se to už nyní v rámci Vašich obchodních aktivit nebo ne?

V době počátku Coronavirové krize jsem měl možnost nahlédnout přímo do obchodních aktivit mimo finance. Za sebe tedy mohu jedině říci, že většina živnostníků a firem byli a jsou vlastně dodnes velmi zasaženi vládními opatřeními, ale i krizí samotnou. Nejvíce byli postiženi, ti kteří museli svou živnost ne administrativně, ale reálně pozastavit. Například prodejny s dětským zbožím a jim podobné. Znemožnil se jim tak příjem nikoliv však výdaj, stále musely vyplácet mzdy platit za náklady spojené s provozem aj. Co se týká obchodních aktivit z hlediska financí tak zde také zavládla určitá nejistota, s příchodem uplatnění úvěrového moratoria přišla řada bankovních i nebankovních firem o značné příjmy a jejich klientela se vlivem této situace dostala i do nejistoty co se týče zaměstnanosti a příjmů. Prakticky to znamenalo zpomalení ekonomiky v tomto odvětví a troufnu si říct, že občas mnoho nechybělo a mnoho subjektů tohoto odvětví to nemuselo přežít. To jak se bude situace vyvíjet nadále ukáže až čas.

Louny jsou známé tím, že postrádají nemocnici? .. .Skutečně vám jako obyvatelům chybí nebo ne?

Samozřejmě otázka zda obyvatelům Loun chybí nemocnice má jasnou odpověď a tou je ano. Pokud si přejeme, aby občané nejen našeho města, ale i jiných měst měli vyšší životní úroveň pak je zapotřebí aby stát nabídl takové možnosti, které to umožnují. Jelikož každý z nás má právo na život, tak si myslím osobně, že je s tím spojeno i právo na zdraví. Jelikož Louny nemají nemocnici tak se zajisté děje to, že přesunem do blízkých nemocnic ať už je to Most, Žatec či Slaný vyhaslo nemálo životů. Pokud by byla možnost jak do Loun vrátit plnohodnotnou fungující nemocnici a pokud by to bylo na mém rozhodnutí, rozhodně bych stál za tím, aby v Lounech nemocnice stála a fungovala.



Rozhovor s "posledním" kandidátem do zastupitelstva Ústeckého kraje Mgr. Hynkem Tippeltem, PhD

Již delší dobu žijete v Ústí nad Labem. Je to krajské město. Nicméně jako vysokoškolský pedagog máte jistě srovnání s jinými krajskými městy. Je něco, co Vás na krajském městu Ústí nad Labem štve?

Ústí je skvělé město. Rozložené v krásných údolích kolem soutoku řek a kopcích nad nimi, se slavnou průmyslovou tradicí, expandující univerzitou a osobitou kulturou. Pocházím z jednoho nádraží v Českém ráji, Bakov nad Jizerou. To je na jednu stranu skoro samota někde za periférií malého města, na druhou docela významný dopravní uzel. Ústí mi to místo i kraj připomíná. Dlouho jsem si zvykal na poznatek, že Český ráj není nejmalebnější oblast v Čechách... I Ústí je svého druhu periférie a křižovatka současně, což vytváří poměrně svobodný prostor a podnětné podhoubí pro vznik různých novinek a uskutečňování neotřelých nápadů. Někdy možná až moc - napadá mě lanovka na Větruš nebo průmyslová zóna u Žďárku. Ne že bych byl nutně proti, ale mám pocit, že mnohé kroky zdejších zastupitelů jsou trochu zbrklé a investice zbytečné. Stejně jako v celé zemi zde platí to, že férové jednání a zodpovědné rozhodování je nahrazováno vzájemnou pomocí mezi kamarády. Jeden český ekonom tomu říká "působení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad". Myslím, že tento nešvar by bylo možno potlačit tím, že bychom více rozhodování přenesli na občany prostřednictvím referend. Zastupitelé mají zbytečně velkou moc. Lidé nejlépe vědí, co chtějí, a město i kraj by měly fungovat tak, aby to bylo s jejich přáním v souladu. Vedle správně formulovaných otázek je ovšem také třeba, aby parametry referenda - například kolik voličů se musí zúčastnit na to, aby referendum bylo platné, a jaká většina je vyžadována k přijetí výsledku - byly stanoveny tak, aby fakticky neznemožňovaly, aby výsledek referenda byl platný. To, že tato kvóra bývají nastavena dost nesmyslně nebo možná spíš tak, aby občani mohli jen velice obtížně zvrátit rozhodnutí zastupitelstev, je dost časté a bohužel se to týká i nyní vypsaného referenda o obchodním centru na Střekově v Ústí nad Labem.

Na vysoké škole přednášíte filosofii. Jak má blízko filosofie k politice, té reálné? Myslíte si, že máte vlastně voličům co nabídnout?

Filosofie k politice určitě patří, což je zřejmé už z toho, že první texty o politice psali filosofové. Není samozřejmě nutné, aby každý politik byl filosoficky vzdělaný, ale je dobré, pokud je do politické debaty zahrnut i etický a hodnotový rozměr. Filosofie kromě toho, že nabízí odstup, z něhož je možné posoudit daný problém více neutrálně, z širší perspektivy, a tak zahlédnout více jeho aspektů, je také školou pečlivé argumentace, což se hodí, když máte vzdorovat řečnickým manipulativním trikům, jejichž užívaní dnes v politice a mediích převažuje. Mám určité drobné politické zkušenosti, kdysi jsem spoluzakládal místní organizaci Unie svobody v Mnichově Hradišti a později Pirátů na Ústecku. Původní myšlenky, s nimiž byly tyto strany zakládány, mi byly sympatické, ale v obou případech jsme se brzy rozešli. Z akademického prostředí pak mám poměrně bohatou zkušenost s různým typem administrativní práce.

V případě zvolení, co byste udělal jako první?

V první řadě bych se pečlivě seznámil s aktuální agendou úřadu, abych byl co nejlépe připravený na nejbližší jednání. Z jednání v některých akademických orgánech vím, jak je důležité nebýt závislý pouze na informacích předkladatelů návrhů, o nichž má být hlasováno. V případě kontroverzních otázek bych se snažil prosadit, aby k jejich rozhodnutí bylo vypsáno referendum.

Jaké máte koníčky? Nebo co vlastně dělá takový filosof ve volném čase?

Otázka na koníčky nebo volný čas mě trochu zaskočila. Filosofie je spíš celkový životní styl, podobně jako třeba veganství nebo práce duchovního. I když jsem na nějakém koncertě, pěší tůře nebo na pivu, filosofický způsob uvažování mě moc neopouští. To může být asi i poněkud otravné, ale mám štěstí, že jednou z mých specializací je myšlení Benta Spinozy, což nebyl žádný postmoderní nihilista nebo rozervaný skeptik, ale autor, který se snažil ukázat cestu k radosti, klidu a spokojenosti, jež může přinášet náhled, že vše na světě je vzájemně propojeno uvnitř dokonalé, nejlepší možné reality.

Je něco, co byste chtěl vzkázat voličům?

Není třeba se bát volit malé strany nebo hnutí. I jediný zastupitel může podstatně změnit způsob rozhodování zastupitelstva, pokud bude důsledný a pracovitý. Politika je běh na dlouhou trať, a tak má smysl podpořit i někoho, u nějž není jisté, že se do nějakého úřadu dostane hned. Všem voličům i nevoličům rozhodně přeji především hodně spokojenosti a štěstí a také trpělivosti, kterou vyžaduje doba, jejíž vývoj možná někdy dělá dojem, jakoby směřoval rovnou do pekel, a současně nás překvapuje mnohými možnostmi, které se zdály dosud netušené.

Mgr. Hynek Tipplet, PhD, Ústí nad Labem

Článek z blogu na IDNES.CZ

Hamáčkova logika

V poslední době se rozhořela diskuze o kandidátce za ČSSD v Ústeckém kraji. Snad největším rekordmanem v nelogickém myšlení se stal sám předseda Jan Hamáček.

Sociální demokraté v rámci Ústeckého kraje pracovali rok na společné kandidátce a musím říct, že složení se jim skutečně povedlo. Ta kandidátka měla šanci na úspěch v tom politickém sociálně - demokratické marastu. Pak ale přišel zlom a na začátku léta tuto kandidátku vedení strany v čele s Janem Hamáčkem zamítlo.

Co na tom, že by kraje měli mít určitou "samorozhodovací" pravomoc. Zkrátka kandidátka se Janu Hamáčkovi nelíbila, protože podle jeho vyjádření bylo na prvních místech málo sociálních demokratů. A vedení si postavilo kandidátku svoji. Tak to porovnejme: na té první byl lídr za ČSSD Martin Klika pak řada významných osobností z regionu a v první desítce další dva sociální demokraté, na šestém místě např. Miroslav Andrt. No a Jan Hamáček nám představil kandidátku, kde na prvním místě je bývalý poslanec za ČSSD Krákora, ale další kandidáti jsou na druhém místě pan Jiránek za Sport a zdraví a na čtvrtém místě zase Petr Benda za Sport a zdraví. Jaký je tedy rozdíl těchto dvou kandidátek mi moc hlava nebere. Vám ano?

Druhým argumentem Jana Hamáčka, proč se rozhodl pro kandidátku s Petrem Bendou je, že prý raději bude mít lidi, kteří dosáhli 30% s ČSSD než jiní s 5%. Pominu-li slovní spojení, že ryba smrdí od hlavy a za těch 5% může především vedení ČSSD, pak musím uvést tyto fakta:
v roce 2004 získala ČSSD v Ústeckém kraji 15% a Petr Benda nekandidoval, v roce 2008 získala ČSSD sice 32,4 %, ale sám Petr Benda získal pouhých 176 hlasů. Naproti tomu např. Jaroslav Foldyna dostal těch hlasů 1456. No a pak to již šlo z kopce: v roce 2012 kandidoval Petr Benda s Jiřím Paroubkem za Lva21 se ziskem 2,79% a s počtem preferenčních hlasů 500 a v roce 2016 získal stejný Petr Benda 216 preferenčních hlasů tentokrát na kandidátce Dělnické strany za sociální spravedlnost. Jejich celkový výsledek byl 3,21.

dále: https://vondrous.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=755034

 Autor: Jan Vondrouš | čtvrtek 30.7.2020 7:44 | karma článku: 12.33 | přečteno: 156x

Zdroj: https://vondrous.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=755034


 

Podání kandidátky

Dne 28.7.2020 jsme podali kandidátní listinu pro volby do krajských zastupitelstev ve dvou krajích a to: Jihočeském a Ústeckém. Obě dvě kandidátky obsahují zajímavá jména, která v rámci předvolební kampaně ještě blíže představíme.

Držte nám proto palce, děkujeme.